Jak se hodit do klidu...

Jak rozpoznat a zvládat nepříjemné projevy úzkosti

Úzkost. Slovo, které zná snad každý z nás, jen ne vždy si to chceme přiznat. Objevuje se nenápadně, plíží se do myšlenek, a najednou máme pocit, že se nemůžeme nadechnout. Že jsme přetížení, podráždění, nebo že je všechno „nějak moc“.
A přitom úzkost není nic, za co bychom se měli stydět. Je to přirozená reakce našeho těla, která má svůj smysl. Jen se v dnešní době někdy spustí i tam, kde už ji vlastně nepotřebujeme.

Co je vlastně úzkost?

Úzkost je něco jako vnitřní alarm. Tělo se nám snaží říct: „Pozor, něco není v pořádku.“ V pravěku nás takový poplach chránil před nebezpečím, třeba před útokem zvířete. Dnes ale většinou nečelíme tygrovi, ale termínům, vztahovým problémům nebo nekonečným očekáváním od sebe i okolí.
Naše tělo to však nepozná. Spustí ten samý poplach, a my se najednou cítíme sevření, neklidní nebo máme pocit, že musíme z té situace prostě utéct.

Jak se úzkost projevuje?

Úzkost se může tvářit různě. Někdy ji poznáme hned, jindy se schová za tělesné příznaky. Každý ji má trochu jinou, ale často se objevují tyto projevy:

• Bušení srdce, tlak na hrudi, zrychlený dech.
  Tělo se připravuje „na boj“.

• Napětí ve svalech, třes, pocení.
  Fyzicky se cítíme, jako by se mělo něco stát.

• Neustálé přemýšlení, obavy, katastrofické scénáře.
  Hlava jede na plné obrátky a nejde vypnout.

• Potíže se spánkem nebo soustředěním.
  Myšlenky se točí v kruhu.

• Pocit, že „nejsem ve své kůži“.
  Všechno je tak nějak vzdálené, nejisté, těžko uchopitelné.

Pokud se v některém z těchto popisů poznáváš, věz, že nejsi sám/sama. Úzkost prožívá obrovské množství lidí, jen se o tom málo mluví. A přitom sdílení může být první krok k úlevě.

Co může pomoci, když úzkost přichází

Není univerzální recept, který by fungoval na všechny. Ale existuje pár věcí, které mohou úzkost zmírnit nebo s ní pomoci lépe zacházet.

🫁 Zastav se a dýchej

Zní to banálně, ale vědomý dech je jeden z nejsilnějších nástrojů, jak tělo i mysl zklidnit. Zkus jednoduché pravidlo 4–4–4:
Nadechni se na čtyři doby, na čtyři zadrž dech a na čtyři vydechni. Opakuj několikrát a sleduj, jak se napětí pomalu uvolňuje. O parasympatickém dýchání najdeš článek rovněž na blogu.

🌿 Uzemni se

Když tě úzkost vtáhne do víru myšlenek, zkus se „vrátit do těla“.
Podívej se kolem sebe a pojmenuj pět věcí, které vidíš, čtyři, které slyšíš, tři, kterých se můžeš dotknout… Pomůže ti to zůstat tady a teď.

💬 Mluv o tom

Sdílej, co se děje. S blízkým člověkem, s terapeutem nebo klidně s někým na chatu krizové pomoci. Není to slabost, je to odvaha. A často právě rozhovor pomůže zmenšit něco, co se v hlavě zdálo obrovské.

🧘‍♀️ Dopřej si odpočinek

Někdy tělo i mysl prostě potřebují pauzu. Ne produktivní přestávku, ale opravdový odpočinek, procházku, teplou sprchu, hudbu, ticho, dech.
Zní to samozřejmě, ale kolikrát to doopravdy děláme?

Když je toho moc

Pokud máš pocit, že úzkost ovládá tvůj každodenní život, že se tě drží pořád, brání ti spát, jíst nebo fungovat, není ostuda požádat o odbornou pomoc. Psycholog, terapeut nebo lékař může být oporou, ne soudcem. Pomoc existuje a funguje.

Úzkost není znamení slabosti. Je to volání těla, že potřebuješ víc klidu, péče a laskavosti, hlavně k sobě.

Jsem tu pro vás.

Mira Anna Barsa