Ne každé setkání stojí za to, co nás stojí.

Ne každé setkání stojí za to, co nás stojí.

Ne každé setkání stojí za to, co nás stojí.
Prý se už po čtyřicítce v člověku něco tiše přerovná. Klid už není luxus, ale potřeba🤔

A není to i mnohem dříve, kdy nám začne docházet, že času ani vnitřní síly není nazbyt a že ne každá debata, ne každé setkání stojí za to, co nás stojí?

V tomto období bývá až bolestně zřejmé, že ne každý, kdo je nablízku, nám skutečně dělá dobře.

A někdy je tím nejlaskavějším rozhodnutím vůči sobě samým udělat krok zpátky.

✨Psychologové tento přirozený posun popisují jako teorii socioemoční selektivity.

Jakmile si víc uvědomujeme konečnost času, přestáváme ho chtít plýtvat.

Místo honby za povinnostmi, povrchními kontakty nebo nekonečnými diskusemi začínáme dávat přednost vztahům, které mají hloubku, klid a smysl.

✨Výzkumy dokonce naznačují, že lidé s pevnými a kvalitními vazbami mají přibližně o polovinu vyšší šanci dožít se vyššího věku.

Nejde tedy jen o pocit v srdci, kvalita vztahů se přímo otiskuje do našeho zdraví.

Současně ale platí, že přibližně každý třetí člověk se potýká s pocitem osamělosti.

Tu však nelze zahnat tím, že kolem sebe budeme držet kohokoli jen proto, abychom nebyli sami.

Často mnohem víc pomůže zúžit okruh lidí a zůstat s těmi, u kterých se cítíme v bezpečí, přijímaní a vnitřně v klidu.

Ne všechny vztahy na nás působí stejně.

✨Studie ukazují, že takzvané ambivalentní vazby, tedy ty, které jsou zároveň podpůrné i vyčerpávající, mohou u lidí zvyšovat krevní tlak dokonce víc než vztahy jednoznačně negativní.

Není tedy divu, že po některých setkáních odcházíme posílení a lehčí, zatímco po jiných máme pocit, že z nás někdo vysál všechnu energii.

Naslouchat těmto pocitům není slabost. Je to forma sebelásky, moudrosti a tichého respektu k vlastnímu životu.

Dovolujme si vybírat, ne z odmítání druhých, ale z péče o sebe. A to je v pořádku.

Zkrátka toxické, nemám tento výraz ráda, ale je trefný, bychom měli eliminovat.

Ať se Vám s tím daří👌🍀💛

To největší, co jsem z toho všeho získala, je vědomí, že mám oporu sama v sobě. Že jsem součástí většího celku a že i když je moje cesta jiná, pořád vede dál. A právě v tom je ta největší úleva, v tom, že směr cesty existuje a že si ho řídí jenom moje hlava a moje rozhodnutí.

A věřte, že existuje i pro Vás. Všechny mé osobní zkušenosti i vzdělání je Vám k dispozici.

🌱Jsem nápomocná k návratu na cestu zdravého a smysluplného života
🌱Jsem terapeut, který umí naslouchat

▫️Pomocí TČM umím „zkrátit" cestu k sebepoznání a porozumění

Budete-li mě potřebovat jsem zde pro Vás…

Mira Anna Barsa